|
|
Druhy religiozity dnešní vysokoškolské mládeže
VINCÍKOVÁ, Petra
Práce se zabývá religiozitou české mládeže. Teoretická část pojednává o religiozitě, jejích druzích a ovlivňujících faktorech. Dále popisuje historické kořeny sekularizace v České republice a současný postoj české mládeže k víře. Vymezuje období dospívání a popisuje náboženskou socializaci v rodině a ateismus české mládeže. Praktická část se na základě kvalitativního výzkumu vedeného formou polostrukturovaných rozhovorů zabývá druhy religiozity vysokoškolské mládeže. Interpretuje postoje dospívajících k víře a jejich zkušenosti s nadpřirozenem.
|
|
|
Koclířov u Svitav: poutní místo (mezi)národního významu v sekularizovaném státě
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav je zde představeno jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Jedná se o relativně nově etablované poutní centrum, jehož vznik se datuje do roku 1995. Poutníci sem přijíždějí načerpat jedinečnou duchovní atmosféru ze všech koutů Česka, ale i ze zahraničí. Nabízí široký sortiment služeb včetně tradiční klášterní cukrárny, prodejny Pastýř s devocionáliemi, ale hlavně oblíbené duchovní semináře každou 1. sobotu v měsíci a klidný klášterní areál s mnoha pamětihodnostmi, který vybízí člověka ke ztišení. Výjimečnost poutního místa dokazuje i skutečnost, že tu byla v dubnu 2016 královéhradeckým biskupem Mons. Janem Vokálem otevřena Svatá brána v rámci letošního mimořádného Svatého roku milosrdenství. Této pocty se většinou dostává pouze katedrálám a významným chrámům v jednotlivých diecézích, a tak se Koclířov řadí mezi důležitá centra církve. I příští rok 2017 nabídne celou řadu slavnostních akcí spojených se 100. výročím zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě, přičemž hlavním koordinátorem oslav v celém Česku bude právě Českomoravská Fatima v Koclířově. Je naplánováno, že těchto oslav se zúčastní velké množství farností ve všech...
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
|
Koclířov u Svitav: Poutní místo (mezi)národního významu
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce představuje Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Cílem práce, která spadá pod geografii náboženství, je hloubková studie tohoto relativně nově etablovaného poutního centra, jehož vznik se datuje do roku 1995. Analyzuji, jakým způsobem je tato konkrétní lokalita poutnictvím transformována. Snažil jsem se rozklíčovat celkem 4 předpoklady, které se zdánlivě jeví nelogicky protichůdně: nastartování sakralizace v této extrémně sekulární destinaci, fenomén polského papeže sv. Jana Pavla II. v těchto končinách, vzdálených přes 250 km od jeho rodných Wadowic nebo postsekulární aktivity věřících poutníků. Stává se zde z bývalé ospalé zapadlé vísky socioekonomicky dravé poutní centrum regionálního, národního či dokonce mezinárodního významu? A jak funguje vzájemná spolupráce s obcí a zdejší školou? Abych relevantně dosáhl teoretického zarámování poutnictví v celoevropském, ale i celosvětovém kontextu, čerpal jsem zejména z literatury polských autorů, kde je poutnictví více zakořeněno a hraje tradiční roli. Navíc snad jediná katedra religiózní geografie na světě sídlí právě na Jagellonské univerzitě v Krakově. Poté se...
|
|
|
Contemporary Public Debate on Religion: Parliamentary Debate on Church Property Restitution and its Taxation in the Czech Republic
Fila, Filip ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent) ; Mole, Richard Charles McKenzie (oponent)
S cílem zaplnění nedostatku v literatuře a ilustrování, jak by mohla veřejná debata o náboženství vypadat v zemi tak necírkevní, jako je Česká republika, tato diplomová práce provedla tématickou obsahovou analýzu dvou parlamentních debat týkajících se restituce církevního majetku. Přepisy debat v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR o "Zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi" z roku 2012 a "Novele zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi" z letech 2017-2019 byly použity k zodpovězení teoreticky a empiricky informovaných otázek týkajících se sekularizace. Zjištění bylo, že v rozpravách nešlo nutně o náboženství, ale spíše o finance, zákonnost a postup. Přes toto, podrobnější analýza odhalila některé relevantní úvahy o náboženství, zejména v jakém vztahu by měly církve a náboženské společnosti být se státem. Hlavním závěrem výzkumu je, že poslanci Sněmovny uznali nízkou individuální religiozitu Čechů a nepropagovali něco, co by se podobalo konceptu zástupného náboženství. Projevy byly vcelku interpretovány více v souladu s prosazováním sekularizace než desekularizace.
|
|
|
Kurz Alfa jako nástroj evangelizace
NÁPRAVNÍKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá otázkou evangelizace, konkrétně pak otázkou, jakým způsobem je dnes možné úspěšně evangelizovat. V úvodu se práce zaměřuje na definice pojmů. Poté se podíváme, jak je evangelizace chápána v různých církevních dokumentech. Rozebereme, jaké jsou úkoly evangelizace. Dále práce nahlédne na vznik sekularismu v českých zemích a jeho vliv na spiritualitu člověka. Představíme některé moderní evangelizační metody, mezi které patří kurz Alfa. V závěru se podíváme, jakým způsobem se naplňují výzvy papeže Františka v těchto kurzech. Práce si klade za cíl nahlédnout na kurz Alfa jako vhodný nástroj evangelizace v podmínkách současné české společnosti.
|
|
|
Biologický determinismus a rasismus v myšlení H. S. Chamberlaina
VRÁNEK, Matěj
Diplomová práce za zabývá myšlením H. S. Chamberlaina, jakožto představitele biologického determinismu a rasismu, který je představen v kontextu vývoje moderního sekulárního myšlení. Dále práce popisuje eugeniku jako vyústění tohoto způsobu myšlení, která je představena ve své teorii a dobové praxi nacistické "rasové hygieny", ale také s přesahem do současnosti, v níž eugenická praxe v určitém měřítku stále přetrvává, pouze pod jinými jmény.
|
|
|
Koclířov u Svitav: poutní místo (mezi)národního významu v sekularizovaném státě
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav je zde představeno jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Jedná se o relativně nově etablované poutní centrum, jehož vznik se datuje do roku 1995. Poutníci sem přijíždějí načerpat jedinečnou duchovní atmosféru ze všech koutů Česka, ale i ze zahraničí. Nabízí široký sortiment služeb včetně tradiční klášterní cukrárny, prodejny Pastýř s devocionáliemi, ale hlavně oblíbené duchovní semináře každou 1. sobotu v měsíci a klidný klášterní areál s mnoha pamětihodnostmi, který vybízí člověka ke ztišení. Výjimečnost poutního místa dokazuje i skutečnost, že tu byla v dubnu 2016 královéhradeckým biskupem Mons. Janem Vokálem otevřena Svatá brána v rámci letošního mimořádného Svatého roku milosrdenství. Této pocty se většinou dostává pouze katedrálám a významným chrámům v jednotlivých diecézích, a tak se Koclířov řadí mezi důležitá centra církve. I příští rok 2017 nabídne celou řadu slavnostních akcí spojených se 100. výročím zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě, přičemž hlavním koordinátorem oslav v celém Česku bude právě Českomoravská Fatima v Koclířově. Je naplánováno, že těchto oslav se zúčastní velké množství farností ve všech...
|
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
|
Muslimské menšiny v Evropské unii. Případová studie Francie.
Jebavá, Jaroslava ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
O islámu se v Evropské unii poslední dobou čím dál více diskutuje, a to nejen v souvislosti se světovým děním, ale i řešením vnitrostátních záležitostí jednotlivých členských států. Islám se totiž v EU usadil a stal se permanentní součástí evropského náboženského spektra. Problematika početných evropských muslimských menšin však dnes už není záležitostí jen jednotlivých států, které této problematice bezprostředně čelí, ale v prostředí rostoucí evropské integrace a při současných transnacionalizačních tendencích evropského islámu se stává předmětem zájmu všech členských států i EU jako takové. Nadále však řada otázek a hlavní odpovědnost za jejich řešení spočívá na jednotlivých státech. Práce se zaměřuje na analýzu postavení islámu ve Francii, jakožto zemi s největší muslimskou menšinou v rámci EU. Popisuje podmínky, které Francie islámu připravila, a specifický přístup Francie k menšinám a náboženstvím a analyzuje proces a současnou míru integrace francouzských muslimů. Na konkrétním příkladu Francie zkoumá tato práce obecně možnost integrace muslimů v evropské společnosti, faktory, které ji ovlivňují, a potažmo i přijatelnost islámu v EU.
|
host ::
RSS.